Právě zájem o historii a věci dávno zapomenuté mě následně přivedly nejen na zaniklou lásenickou tvrz, ale také k vystudování oboru archeologie. A tak nebylo divu, že jednou z prvních zkoumaných lokalit Muzeem Jindřichohradecka, kam jsem nastoupil před dvaceti lety po vysoké škole, mě přivedly opět do Lásenice.

Zdejší zaniklá tvrz se nachází na mírném skalnatém návrší nedaleko řeky Nežárky, asi 100 metrů severně od cesty od Vydří. Nejstarší písemná zpráva z roku 1366 není zcela věrohodná, v závěru 14. století je však uváděn Mikuláš Rót z Lásenice. Významným pramenem je smlouva z 11. ledna 1429, která vypovídá o koupi Lásenice Menhatem z Hradce od své matky Kateřiny z Velhartic.

Tvrz se objevuje také ve sňatkové smlouvě Johanky Nadějkovské z Vlásenice a Jindřicha Prostého na Batelově, kdy poručník Johanky Jindřich z Hradce „ujal tvrz Nadíkovských“. K nejmladším se pak řadí zpráva z roku 1575 hovořící o „odměně pro dělníky za dobytí trub na rybníce pod tvrzí v Lásenici“.

Počátky dokumentace a výzkumů tvrze v Lásenici sahají na počátek 20. století. Impulsem byl náhodný nález několika fragmentů keramiky a želez učiněný roku 1908 během lámání kamene na jihovýchodním úbočí tvrziště. V roce 1912 zde proto provedl jindřichohradecký historik PhDr. J. Novák spolu s archivářem F. Teplým a učitelem lásenické školy H. Kabátníkem drobnou sondáž na pěti místech zaniklého objektu. Částečně odkryl torza zdí, dále získal soubor více než tří set šedesáti fragmentů kuchyňské a stolní keramiky, několik kusů kovových předmětů a zvířecích kostí.

Za hlavní výsledek bádání PhDr. Novák považoval stanovení půdorysu obvodových zdí tvrze ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku o rozměrech 15, 11, 10, 7 a 6 metrů.

Zahájení novodobých výzkumů na tvrzi vedených Muzeem Jindřichohradecka sahá na počátek 90. let 20. století. Když se v roce 1993 lokality znatelně dotkly aktivity tzv. „hledačů pokladů“, následným záchranným výzkumem se nám podařilo odkrýt žárovou vrstvu o mocnosti 1 cm, která obsahovala nejen fragmenty středověké keramiky, hřebíky a hřeby, ale i úlomky zvířecích kostí.

Bezesporu nejzajímavějším byl nález stříbrného pražského groše z období konce vlády panovníka Václava IV. a dvou kusů fragmentů původního kamenného gotického ostění okna z obytné věže na tvrzi. K systematickému výzkumu objektu došlo v roce 1999 a postupně bylo odkryto asi 80% jeho původního půdorysu. Za nejpozoruhodnější nález lze označit přibližně metr vysoký kamenný gotický díl ostění vchodových dveří z původní obytné věže, dále fragmenty užitkové keramiky a ručně kované hřebíky a hřeby.

Nad očekávání zajímavým poznatkem však byl fakt, že skutečný půdorys tvrze je obdélníkový o rozměrech obvodových fortifikačních zdí pouhých 9,5 x 12,5 metrů! Obranná věž byla vystavěna jako dominanta jeho severozápadního nároží, chránící objekt v místě nejsnáze napadnutelném. Zdi, vystavěné z lomového kamene na maltu, zůstaly z podstatné části dobře dochované.

Na základě analýzy všech doposud získaných poznatků lze konstatovat, že tvrz vznikla nejspíše počátkem II. poloviny 14. století a zanikla násilnou formou, vypálením. Kdo a kdy ji napadl nelze prozatím přesně určit. Na základě studia archivních pramenů a výsledků archeologického výzkumu lze předpokládat, že objekt byl nejspíše zničen husity ve 30. letech 15. století (asi r. 1434), tedy v době, kdy proti nim Menhart z Hradce vedl aktivní bojové akce.

Takovéto závěry přednesl i jeden z dílů České televize pátrání Toma Wizarda „Záhada zkázy lásenické tvrze aneb po stopách komiksu“, který jsme zde s režisérem P. Šimákem natáčeli v srpnu roku 2008.

Záměrem obce Lásenice i našeho muzea je dokončit výzkum tvrze, odkrýt všechny existující části zdí, jejich zakonzervování a v této podobě zpřístupnění veřejnosti. Až poté tento zaniklý objekt opět získá duši a nechá naslouchat svůj příběh všem pozorným návštěvníkům.

Vladislav Burian,
archeolog Muzea Jindřichohradecka