„Nic mi to neudělá a ostatním to pomůže. Po odběru se cítím trochu unavená. Pak odpočívám. Plazma se obnovuje do pár dnů. Jídlem a pitím se to zase doplní,“ sdělila Iveta, která byla v jindřichohradecké nemocnici za svůj život na 136. odběru. „Dostala jsem už kříž, řád druhé třídy,“ řekla ve čtvrtek s úsměvem žena na lehátku.

Primářem transfuzního a hematologie je Martin Svoboda od roku 2006. Do nemocnice přišel na oddělení hned po studiu, v roce 1995.

Kolik lidí týdně přijde darovat krev?

close Primářem transfuzního oddělení v jindřichohradecké nemocnici je Martin Svoboda. info Zdroj: Deník/Jitka Davidová zoom_in Primářem transfuzního oddělení v jindřichohradecké nemocnici je Martin Svoboda. Martin Svoboda: Týdně máme asi kolem padesáti odběrů dárců, za měsíc je to tedy okolo 200. Na plazmu přijde okolo 30 až 35 dárců za týden. Co se týče dárců plazmy, tak uvažujeme o drobném navýšení. Naopak, co se týče dárců plné krve, tak, když nyní nezásobujeme Táborsko, tak máme i mírný přebytek. Nepotřebujeme dělat velké akce, co se týče dárcovství, potřebujeme průběžně získávat nové dárce, aby třeba nahradili starší, kteří už nemohou darovat například kvůli zdravotnímu stavu. Darovat je možné od devatenácti do pětašedesáti let. Máme rekordmany, kteří mohou přicházet i po sedmdesátce.

Vystačí si tedy jindřichohradecká nemocnice s vlastní zásobou krve?

Vystačíme bohatě. Dokonce, než vzniklo odběrové centrum v Táboře, tak jsme pomáhali společně s Budějovicemi zásobovat i Táborsko. Nejsme závislí na krajské nemocnici, ale v rámci jižních Čech si vypomáháme. Hlavně se jedná o vzácné skupiny nebo o vyšetření protilátek.

Kolik litrů krve za rok přibližně odeberete?

Třeba loni jsme odebrali asi 3000 jednotek. Jedna jednotka je půllitr krve, takže to tvoří přibližně 1500 litrů krve. To se pak rozdělí na krvinky a plazmu.

Jak často mohou lidé přicházet?

Když už mají zájemci určenou krevní skupinu, tak musí fungovat objednávkový systém, protože jsme menší nemocnice, tak abychom měli každé skupiny určitý počet. Některé skupiny jsou vzácnější, těch potřebujeme méně a některé jsou běžnější, těch potřebujeme více.

Je krevní skupina 0 nejvzácnějším „darem“?

AB, B+ nebo B- je méně běžná a těch potřebujeme menší zásobu. U té nuly potřebujeme velkou zásobu, protože v případě potřeby nulu plus můžeme dát většině lidem, kteří mají plusovou skupinu a nulu mínus můžeme dávat akutně při haváriích, nebo, když pacient těžce krvácí. V lednici máme nejvíce A+ a 0+, protože je to nejčastější skupina v naší republice.

Měli jste dostatek zásob krve i v době epidemie?

V době covidu se měně operovalo, bylo potřeba i méně krve. I když dárců bylo méně, tak pro nemocnici to byl dostatek. Naopak, co jsme neměli, byla karanténní covidová plazma. Lidé, kteří prodělali covid, dávali plazmu, aby pomohli pacientovi s těžkým covidovým stavem. A to se v naší nemocnici dávalo velmi často. Těchto dárců jsme měli velký nedostatek. Naše oddělení ARO toto považovalo jako dobrou léčbu, která funguje. Takže jsme odebírali zásoby z celé republiky od lidí, co již prodělali covid. Trvalo to asi dva až tři měsíce.

Nastala letos doba, kdy z nějakého důvodu vypadli dárci?

Druhá situace nastala v létě. Měli jsme méně dárců kvůli očkování. Po očkování nemohli lidé dávat nějakou dobu krev. Vypadlo tak drobné procento dárců, ale zvládli jsme to pokrýt.