Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zbraslavská kronika: Královský vězeň

Jindřichův Hradec - Co dalšího vyprávějí kroniky? Dočtete se to v novém seriálu Jindřichohradeckého deníku, jehož další díl vám přinášíme.

25.1.2015
SDÍLEJ:

HRADNÍ kaple hradu Bezděz.Foto: archiv Marcely Handlové

Když se o Přemyslově smrti dozvěděl Ota V. Braniborský, zvaný Dlouhý, nezaváhal ani na chvilku a přispěchal rychle do  Čech,  aby se  ujal  poručnictví nad malým, sedmiletým Václavem a Českou zemí.
Jeho představa ochrany vdov a sirotků byla ale poněkud podivná, protože Václava i jeho matku Kunhutu dal uvěznit na hradě Bezděz.

Věznění Václava navždy poznamenalo

Kunhuta z hradu zanedlouho, v dubnu roku 1279, odešla a Václav byl převezen do Saska. Tam se měl tak uboze, že mu chyběly i ty nejzákladnější životní potřeby –  jídlo a oděv. Kolikrát byl prý natolik vyhladovělý, že nemusel vykonávat ani žádné tělesné potřeby.
Co všechno se s malým Václavem v jeho vězení dělo, se asi nikdy nedozvíme, ale víme, že následky si nesl po celý zbytek života. Psychické i fyzické. Trpěl tehdy zvláštními psychickými stavy a především neléčitelnou tuberkulózou, která předčasně ukončila jeho život v pouhých 34 letech. Ale k tomu se ještě vrátíme.

S budoucím králem trpěl i celý národ

Nejen mladý budoucí český král strádal, ale i celá Česká země se utápěla v nedostatku. A jakoby toho nebylo dost, k všeobecnému hladu se přidal společník nejhorší – mor. Řádil sice nedlouho, v zimě na přelomu let 1281 a 1282, ale s o to větší  silou. Lidé  neměli  žádné potraviny a tak se doslova chodili pást. Jedli společně se svým  dobytkem trávu a seno.
Opat Ota v kronice vypráví až neuvěřitelné příběhy této apokalypsy. O tom, jak matka zabila své novorozeně, aby se jím nasytila. Jak lidé na ulicích ohryzávali mršiny koní a psů jako  divocí vlci. To vše přispívalo k ještě masovějšímu šíření všech chorob. Všude panuje nesnesitelný zápach, protože mrtvoly leží pohozeny na ulicích, hřbitovy nestačí a lidé už ani nemají sílu kopat jednotlivé hroby. A tak se vyhloubí velké jámy a vozy svážejí mrtvé po desítkách.
Stalo se také, že jeden muž se po vhození do takového společného hrobu probral k životu. Celé tři dny tam ležel, než ho vytáhli. Pud sebezáchovy ho donutil okusovat okolo ležící. Jestli žil i další dny, o tom už Ota nevypráví.
Lidé v zoufalství utíkali za vidinou lepšího  živobytí  do ciziny  a  tak  dávali,  ať   už  vědomě nebo nevědomky, prostor  k dalšímu  šíření  chorob.
Ale opata Otu trápila ještě jedna okolnost. A to, že nedostatkem trpěli jeho spolubratři v klášterech. Až s dojemnou upřímností žaluje na neblahý osud.

Ani mnichům se nevedlo dobře

Ubozí mniši jsou nuceni prodávat klášterní inventář a klenoty! Z nedostatku kvalitního obilí jedí hrubý chléb a zapíjejí skromnými nápoji! Jen velmi zřídka jim bylo dopřáno omastit si olejem nebo sádlem. Jako zvířata se museli živit hrachem, zeleninou a ředkví. I šat oblékali tak hrubý, že po vysvlečení stál v koutě jako panák. Když si uvědomím, jak živořili lidé mimo klášterní zdi, je mi mnichů nad miskou nemaštěného hrachu upřímně líto.
Ale to už se zvolna přibližuje doba Václavova návratu do Čech. Bylo o tom rozhodnuto na jednání české šlechty, která se usnesla, že poměry v zemi může zlepšit pouze pevná ruka právoplatného krále. Vyslali tedy posly k markraběti, aby Václava vrátil. Markrabě souhlasil s propuštěním svého „chráněnce", ale pouze za větší finanční náhradu. Svůj neslýchaný požadavek dokládal tím, že měl se správou českých zemí nemalé výdaje.
A tak se o králi Václavovi začalo jednat, jako by ani lidskou bytostí nebyl, ale pouhou věcí. Čeští šlechtici prohlásili, že ho chtějí nejprve vidět, jestli je zdráv. Zřejmě o jeho životních podmínkách ledacos tušili.

Lepší slabý král, než žádný

A tak byl s ručitelskou zárukou odvezen Václav do Čech a ukázán pánům. Ti ho sice shledali příliš  slabým,  ale rozhodli  se, že  je lepší slabý král, nežli žádný. Ale jednání se nezdařilo a tak byl český král odeslán zpět do svého vězení.
Čeští páni však při pomyšlení na další roky saské nadvlády, která se jim už zajídala, raději na podmínky přistoupili. A tak je dvanáctiletý, k smrti vyděšený chlapec, postaven před nelehký úkol. Dát do pořádku rozvrácenou českou zemi. Tím dnem, kdy bylo z něho sejmuto jedno jho, aby bylo nahrazeno druhým, byl 24. květen roku 1283.

Pozn.: Výkupné za krále činilo 15 000 hřiven stříbra, což je 3798 kg. V přepočtu na naší měnu by to tehdy   činilo něco přes 30 miliónů.

Marcela Handlová

Autor: Redakce

25.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Dvě nehody zavřely dvě silnice

Ilustrační foto.

Stoprocentní zůstávají už jen včelničtí hokejisté

Muž zpronevěřil peníze od důchodkyně

Novobystřicko - Seniorka svěřila muži peníze. Zřejmě o ně přišla.

Na Jitřence se čtyři hodiny stojí zadarmo

Jindřichův Hradec - Parkoviště na okraji centra Hradce funguje od začátku letošního října ve zlevněném režimu.

Klikovští a třebětičtí střelci se v I. B třídě činili

Jižní Čechy – Krajská fotbalová I. B třída mužů měla na programu 10. kolo.

Lihovar v Blanici je na prodej, včelařům by se mohlo ulevit

Blanice – Lihovar, jenž před svým krachem provozovala společnost LIHO Blanice, je na prodej. Insolvenční správce Vít Jungbauer sice lihovar spravuje od jara, teprve nyní jej ale mohl nabídnout kupcům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení