Z historického hlediska má obec u hranic s Rakouskem na status městyse nárok.

Podle informací Aleny Šindlerové se mezi důvody, proč bylo podání žádosti zamítnuto, objevila například obava z vysokých výdajů na změny razítek, zazněla i připomínka, že by došlo ke zvýšení poplatků za odpad. Starostka si ale za svým návrhem stojí.

Co říká zákon:
Novela zákona č.128/2000 Sb., o obcích z roku 2006 umožnila řadě obcí obnovit své historicky získané tituly městysů a měst. Na navrácení statutu městys nebo město mají nárok ty obce, které toto označení užívaly k 16. květnu 1954. O titul mohou nově požádat i obce, jež městysem v minulosti nebyly.

„Mělo by být ctí používat status městys, neboť je to historicky doložitelné,“ zdůraznila Alena Šindlerová s tím, že ale zřejmě historie nemá v obci místo. Upozornila na to, že již od roku 1495 je doložené, že Staré Město pod Landštejnem mělo městská práva, což dokládá samotné jméno obce. Zmínila také, že v roce 1568 je obec dokonce uváděna výslovně jako město, později však jen jako městečko. V roce 1850 je pak uváděno Staré Město – Altstadt, městys s osadou Ebergarsch, později Dobrohoř.

Podle bývalého staroměstského starosty Františka Schorného opravdu byly doby, kdy obec nosila titul městys zcela oprávněně. „Bývalo zde jedno z největších tržišť v Evropě, vedla tudy Zlatá stezka,“ zmínil. Status městyse ale přestali ve Starém Městě užívat ještě před rokem 1954, kdy veškeré záležitosti veřejného života začaly obstarávat tehdejší národní výbory a města a městyse zanikly.

Čtěte také: Městyse jsme mohli mít dva

V minulosti ale také Staré Město pod Landštejnem mělo více obyvatel než dnes. Namísto tří tisíc lidí žije nyní ve Starém Městě 474 občanů. František Schorný o možnosti vrátit se v obci k užívání titulu městyse v době, kdy byl starostou, neuvažoval. „I když zde tehdy žilo o něco víc lidí než dnes, zdálo se nám to málo,“ zmínil.

Starostka Alena Šindlerová se ale i v budoucnu bude snažit o to, aby se z obce s městem v názvu stal městys.