Jak na to, odkoukal od táty v dílně. A před pár lety našel uplatnění svého koníčku. Rok působil v projektu Recyklo. Pak se mu podařilo před dvěma lety otevřít na začátku Nové ulice vlastní dílnu Cavalier. „Hledal jsem slovo vystihující určitý pocit,“ vysvětluje ke své značce. „Znamená to čestný, charakterní člověk a já jsem chtěl, aby ta kola byla charakterní, aby měla určitý vzhled, vypadala stejně, ale aby byla nějakým způsobem jiná. Ale hlavně, aby odrážela něco starého. Snažím se kolu zanechat původní charakter – osobnost,“ vysvětluje.

Vzácnosti
V dílně má zrovna Lukáš Podlešák pár zajímavých kousků. Právě pracuje na kole z roku 1939, na nějž se budou poprvé formovat staré díly se zlatými doplňky, nebo předválečné kolo z vrakoviště z někdejší českobudějovické prodejny v Krajinské ulici pana Čížka. „Uvidíme, jestli ho někdo bude chtít opravit,“ říká.

Dnes za ním lidé chodí se starými koly, jen s rámy nebo jim sám nějaký rám vybere. „Odvíjí se to od toho, jestli klient chce sportovnější, pohodlnější, starší kolo. Řekneme si, jaké by chtěl komponenty, a ladíme detaily,“ přibližuje Lukáš Podlešák. Vzniklá kola spojují staré a nové. Mají například dva převody, které se ovládají přešlápnutím dozadu. Rád doporučuje kvalitní komponenty, např. anglické značky Brooks.

Práce Lukáše Podlešáka spojuje umění s technikou. Redesign kola trvá okolo měsíce a půl. „Jsem čím dál rychlejší,“ usmívá se pětatřicetiletý muž, který má tuto činnost stále zatím jako koníček a chodí ještě do jiné práce. Jednou by se tím chtěl živit, ale raději se chce zaměřovat zatím na menší kroky. „Chtěl bych si zařídit internetové stránky, vymyslet si nějaké doplňky ke kolům a založit si klub Cavalier,“ vysvětluje mladík, který jezdí i na historické srazy kol.

Není škoda na takových skvostech jezdit? „Naopak, škoda je na něm nejezdit,“ je si jistý Lukáš Podlešák. A co když nějaké kolo někdo bude chtít ukradnout? „Na to jsou moc nápadná,“ odpovídá na častou otázku. Cavalier se účastnil i Dnů otevřených ateliérů.