Jindřichohradecko je tak v kraji třetí nejlidnatější region po Táboru a Českých Budějovicích. Ale zároveň má v rámci kraje největší úbytek lidí, i když v přepočtu na sto tisíc obyvatel je až na druhém místě za Prachatickem.
Při bližším pohledu na řeč čísel  je vidět, že se narodilo 426 dětí a zemřelo 463 osob, což představuje přirozený úbytek sedmatřiceti lidí. Další odliv byl zaznamenán kvůli stěhování, kdy odešlo z regionu jinam 599 obyvatel, ale přistěhovalo se jen 481 lidí.

Před deseti lety byl za celý rok 2014 přirozený úbytek větší a činil 146 lidí, ale na druhé straně byl menší odliv stěhováním.

Například na Dačicku je podle matrikářky městského úřadu Evy Chňoupkové úbytek obyvatel stále. „Neřekla bych, že se rodí méně dětí, těch je zhruba pořád stejně, ale spíš lidé umírají a noví se nepřistěhovávají. Sice se přihlašují do Dačic, ale většinou jsou to jen změny spojené s přestěhováním v okolí třeba do jiného bytu a podobně. To se však nemůže na přírůstku projevit  a nové byty se nestaví," naznačuje Eva Chňoupková.
Hlavně na venkově všeobecně panuje názor, že především mladí lidé odcházejí do větších měst za prací, protože té na Jindřichohradecku moc není a navíc z hlediska platů se region pohybuje v rámci republiky na chvostu.

V samotných Dačicích až takový odliv v tomto ohledu není, neboť zde fungují dvě velké fabriky, které zaměstnávají hodně lidí. „Horší situace je v pohraničí, kde je pracovních příležitostí minimálně," doplnila matrikářka.

Důvod, proč se mladí lidé moc nehrnou do zakládání rodiny, je například podle Martiny Tříleté z Dačic jednoduchý:  „Mladí nemají práci, nebo jich chybí potřebná praxe. A když splácí úvěr na byt, tak do toho dítě už dost dobře nejde. To by člověk musel mít plat jako poslanec."

To, že dostatek pracovních příležitostí je základ, se ukazuje například v Deštné u Jindřichova Hradce. Zde podle starosty města Davida Šaška úbytek občanů nemají, spíš přírůstek. „Máme to blízko do Hradce, Kamenice nad Lipou, Soběslavi i Tábora, kde přece jenom pracovní příležitosti jsou," míní starosta. Deštenská matrikářka Pavla Píglová jeho slova potvrzuje: „Počet obyvatel jde pomalu nahoru, i když občas se někdo odstěhuje. Vloni se narodilo víc dětí, než kolik lidí umřelo. Nyní máme 779 obyvatel."