Přes polovinu evidovaných uchazečů o zaměstnání tvoří ženy.

Počet uchazečů o zaměstnání byl na jindřichohradeckém úřadu práce letos v únoru 2302. Jejich průměrný věk činí 41 let. Z toho je 1284 žen.
Je to méně, než v únoru loňského roku. To bylo evidováno 3071 uchazečů, z nich 1755 žen.

Zařazení do pracovního procesu bývá někdy složité. „Převládají ženy po mateřské dovolené nebo ve věku nad padesát let,“ sdělila ředitelka úřadu práce Stanislava Zemanová.

Podle ní se stává, že ženy někdy nemohou přijmout nabízené zaměstnání. Jedná se většinou o práci na dvě až tři směny. Nabídek na jednosměnnou práci je v rámci Jindřichohradecka málo.

Kdo bude hlídat?

Ženy po mateřské dovolené přijímají práci na směny zřídka. Mívají také často problémy se zajištěním školky. Záleží i na dohodě s partnerem či babičkami, zda dítě pohlídají. Ženy převážně využívají čtyřleté mateřské dovolené. Někdy se dohodnou se svým zaměstnavatelem, že nastoupí místo po třech letech o rok později. Pokud ne, rozvazují pracovní poměr dohodou. Musí pak hledat jiné zaměstnání. Vysvětlila problém Stanislava Zemanová.

Matky zaměstnané u soukromých podnikatelů často zvažují, zda si mají nechat u lékaře napsat ošetřování nemocného dítěte. Někdy si raději vybírají dovolenou. Jindy využívají babiček. Mají strach, aby o práci nepřišly. „Ošetřování využívají spíše ženy, které jsou zaměstnány ve státním sektoru nebo jsou v evidenci pracovního úřadu,“ sdělila zdravotní sestra Marie Dvořáčková z Třeboně. Sama řeší situaci za pomoci babiček.

Mezi největší zaměstnavatele žen patří kromě škol, nemocnic či supermarketů i větší podniky. Zde je využívána především manuální síla.
Firmy, které ve větší míře zaměstnávají ženy, jsou většinou zaměřeny na technickou výrobu. Oděvních a textilních podniků v okrese bohužel ubývá.

Stanislava Koblihová