I když je profesní skladba kolektivu KHL skutečně různorodá, kolega z ní výrazně vyčnívá. Jeho oborem je totiž munice, letecké rakety či trhaviny, v nejednom případě pak výbuchy či dokonce „ničení“ česel rybníků.

S Karlem se znám více než dvanáct let. Když jsme se dohodli na vytvoření článku, myslel jsem si, že bude stačit zavzpomínat na jeho zajímavá vyprávění a text vznikne lehce, tak nějak sám od sebe. Jenže zmýlil jsem se. Když mi nedávno přišel článek Jaroslava Pajera z A Reportu, který shrnoval odbornou činnost vojáka – pyrotechnika Karla Ludvíka za uplynulých téměř pětadvacet let, dočetl jsem se tolik nového a mně neznámého, až mi došlo, že vlastně svého kamaráda vůbec neznám.

Voják pyrotechnik

Narodil se v Č. Budějovicích v červnu 1965. V roce 1979 šel na vojenskou střední školu do Martina, kde se stal odborníkem na zbraně a munici. Po maturitě nastoupil do Jemnice k 6. dělostřeleckému pluku. Když se seznámil s budoucí manželkou žijící v Jindřichově Hradci, nechal se kvůli ní v roce 1986 převelet k tankovému pluku do města nad Vajgarem. U tankistů sloužil čtyři roky, pak přešel k místnímu průzkumnému praporu. Po jeho zrušení na počátku 90. let nastoupil do Havlíčkova Brodu, poté byl dva roky v Jihlavě.

Do Hradce se vrátil v roce 1993, a to k 12. záchrannému vojenskému pluku, kde sloužil po řadě reorganizací a změn názvu útvaru až do poloviny roku 2007.

V roce 1993 nejprve absolvoval půlroční kurz, kdy získal kvalifikaci pyrotechnika skupiny B, asi o pět let později skupiny C. To už je výběrová záležitost, která připravuje na likvidaci neznámé munice, nastražené munice, leteckých raket, protipěchotních min a podobně. Pak je však jiná specializace, trhání neboli ženijní práce s trhavinami. K tomu Karel Ludvík absolvoval civilní kurz střelmistrů. Vlastně kurzy dva. Jeden mu dal oprávnění na stavební práce, destrukci budov, ražení tunelů či inženýrských sítí, druhý pro povrchové dobývání, kde získal oprávnění pro práci v lomech.

Před zrušením 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci odešel jako učitel pyrotechnik do Pardubic na Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra, kam dojíždí dodnes. Jeho odbornou specializací je ženijní munice, miny a rozněcovače z I. a II. světové války, současné i válečné ruční granáty a ruční protitankové zbraně, munice pro letecké palubní zbraně a dělostřelecká munice.

Mise SFOR II

Určitě bych neměl zapomenout na jednu životní etapu kpt. v. z. Ludvíka, kterou lze považovat za jeho doposud nejvyšší odbornou školu pyrotechničiny nabytou v půlroční misi SFOR II v Bosně a Hercegovině na přelomu let 1999/2000. Skupina, ve které byl zařazen, absolvovala přibližně 150 výjezdů s ostrým zásahem. Většinou ničili nalezenou munici a prováděli prohlídky budov, zda v nich není nastražená munice. Sloužil pod britskou mnohonárodní divizí. „Jeden čas jsme pracovali v Arapuše. To byla oblast, v níž se během války minovalo letecky. Byly tam rozsypány stovky a stovky kusů min. Když jsme tam poprvé zničili nález, který oznámil místní starosta, tak jsme k němu zašli na kafe. A než jsme ho vypili, tak jsme věděli, kde všude je to ještě rozsypané. Takové informovanosti Britové nikdy nedosáhli,“ vzpomínal K. Ludvík.

Mistrem řemesla

Všechny své bohaté zkušenosti uplatnil během povodní v roce 2002 s dalším vojenským pyrotechnikem, mimo jiné také členem našeho Klubu, Jaroslavem Vagalou. Spolu s civilním technickým vedoucím odstřelu z Č. Budějovic panem Vlkem umístili v noci pod přívaly vody trhavinu a poté i bezpečně odstřelili česla na rybníku Rožmberk. I když hladina klesla „jen“ o 5 cm, tito tři muži bezesporu zabránili protržení hráze největšího českého rybníku a tím i zatopení řady vesnic v jeho okolí. Nemohu však opomenout další fakt, že Karel své umění uplatnil také u filmařů. Když v J. Hradci natáčel v roce 2008 štáb České televize jeden z příběhů „Záhad Toma Wizarda“ o mladém Bedřichu Smetanovi, K. Ludvík tehdy na břehu Vajgaru odpálil napodobeninu podomácku vyrobené patrony, která dle skutečných odborných poznatků pana docenta Jiří Ramby poškodila budoucímu hudebnímu géniovi sluch, až postupem času ohluchl.

Téma přednášky

Z předcházejícího textu jste jistě poznali, že se přednášky ujme člověk skutečně nanejvýš fundovaný. Najdete-li si v pátek od 18 hodin čas, v konferenčním sále Muzea Jindřichohradecka ve Štítného ulici v J. Hradci se dozvíte řadu zajímavostí o vzniku, vývoji a zániku záškodnické organizace Wehrwolf týkající se našeho území v závěru 2. světové války a krátce po ní. Budou zde představeny tři konkrétní nálezy munice z Ústí nad Labem, Strážného na Šumavě a v Českém Krumlově. Vše doplní promítání asi 30 minutového dokumentu ze Strážného z roku 1988.

VLADISLAV BURIAN
Klub historie letectví