Uvedla, že po návratu na pokoj si pustila rádio, jak je zvyklá před spaním. Paní jí prý začala nadávat a když nepřestala ani po varování, bodla ji. Pak zavolala sestru. Poškozená řekla ošetřovatelkám, že ji spolubydlící chtěla zabít. Ta to ale popřela.

Chirurg z nemocnice u soudu uvedl, že měl informaci o poranění pravděpodobně křížkem. Rána nekrvácela, žena podle svých slov neměla bolesti, takže upustil od revize rány a hospitalizace. Ránu zašil a objednal poškozené sanitku na cestu zpátky. „Bojoval jsem v tu dobu o život člověka na jipce ve fatálním stavu,“ vysvětloval. Až druhý den se prý dozvěděl, že mělo jít o poranění nožem, a pacientku si pozval.

ZLOČINY Z ARCHIVU
NA JIHU ČECH

Personál domova našel v nočním stolku obviněné ráno druhý den nůž a přivolal policii. Po konzultaci s lékařkou útočnici umístili v psychiatrické léčebně. Podle psychiatra byla schopna rozpoznat nebezpečnost svého jednání, schopnost ovládací byla jen lehce snížena. Jednala v prostém afektu. Znalec navrhl uložit jí ústavní ochranné léčení.

Poškozená, už 20 let zbavená způsobilosti k právním úkonům, nebyla schopna účasti u hlavního líčení. Svědčit nemohl ani přítel obviněné, rovněž zbavený způsobilosti. V přípravném řízení řekl, že jeho známá víckrát veřejně prohlásila, že poškozenou jednou „kuchne“.

Státní zástupkyně navrhla vzhledem k osobě pachatelky uložit jí jen podmíněný trest a současně ochranné ústavní léčení. Obviněná na závěr řekla, že je jí moc líto toho, co udělala. Krajský soud ji pak uznal vinnou vraždou ve stadiu pokusu. Uložil jí trest mimořádně snížený pod dolní hranici sazby, která je deset let, a jeho výkon podmíněně odložil. Nařídil jí dále ochranné ústavní psychiatrické léčení.

Jak řekl předseda senátu, o skutku nebylo pochyb, o právní odpovědnosti obžalované také ne – podle znalce byly její ovládací schopnosti v době činu jen nepatrně sníženy z důvodu jejího mentálního defektu. „Mohla vědět, že útokem nožem na hruď může způsobit smrt,“ řekl.

V úvahách o trestu soud přihlédl k názoru znalců o nevhodnosti vězení, žena potřebuje zdravotnický personál ke zvládání své retardace. Podle zpráv z léčebny posuzovaná dělá v terapii významné pokroky. Uložení ústavního léčení senát proto upřednostnil před rovněž zvažovaným umístěním pachatelky v detenčním zařízení.