V okrese se nemoc poprvé objevila 21. srpna v léčebně dlouhodobě nemocných v Humpolci. Od té doby bylo zjištěno už devět případů.

Zájem o očkování je tedy obrovský. Lidé musejí mnohdy obejít několik lékáren, ale ani tehdy nemají jistotu, že vakcínu seženou.

„Přichází k nám hlavně rodiče, kteří se ptají na očkování pro své děti. S vakcínami bývá ale problém, protože lékárny v Pelhřimově mají jen omezené zásoby a může trvat třeba i měsíc, než jim přijde další dodávka,“ vysvětlila dětská lékařka Jitka Houšťková.

Očkuje se dvakrát

„Mám často nemocné dítě, a tak mi lékařka očkování sama doporučila. Obešla jsem snad všechny lékárny v Pelhřimově, ale vakcínu jsem už nesehnala. Další dodávku by měli dostat prý až v polovině října,“ podotkla Iva Jelínková. Očkování proti žloutence provádí také zdravotní ústav, který sídlí na dětském oddělení pohotovostní služby v areálu pelhřimovské nemocnice. Tam už ale vakcíny také došly.

„Otevřeno máme vždy v pondělí mezi třináctou a šestnáctou hodinou. Včera jsme ještě očkovali, ale jiné vakcíny už nemáme. Objednávali jsme nové, ale jejich nedostatek se projevuje všude. Dostali jsme například jen polovinu požadovaného množství,“ uvedla lékařka Libuše Plášilová z centra ochrany zdraví s tím, že očkování proti hepatitidě typu A se provádí ve dvou dávkách.

Vytvořené protilátky tak člověka chrání nejméně dvacet let.

„Očkování už působí zhruba dva týdny po podání první dávky. Pokud by se ale za půl roku nepodala druhá vakcína, člověk by protilátky ztratil za jeden až dva roky,“ dodala Hrušková.

Zvýšený zájem o očkování hlásí i ostatní okresy kraje Vysočina. Případ onemocnění žloutenkou už zaznamenalo například i Havlíčkobrodsko.

V humpolecké léčebně, kde se nemoc začala šířit, stále trvá zvýšený dezinfekční režim a zdravotní dohled. „Virová žloutenka typu A se může projevit až padesát dní od nákazy. Poslední zaznamenaný případ v Humpolci byl 11. září. Zvýšený zdravotní dohled na některých odděleních léčebny tedy potrvá minimálně do konce října,“ upřesnila pelhřimovská hygienička Eva Kimmerová. Jak dodala, toto onemocnění je zpočátku charakterizované chřipkovými příznaky.

Typická je teplota, bolesti břicha a kloubů, nechutenství a u někoho i zvracení. V další fázi žloutne kůže a bělmo očí a tmavne moč. To však nemusí být pravidlem. U některých pacientů se příznaky vůbec objevit nemusí. A tak lidé mohou bacily šířit dál, aniž by o tom věděli.

Nejlepší prevencí je dodržovat hygienické návyky, hlavně při použití veřejných záchodků. Riziková místa jsou i toalety ve vlacích.