Kliknutím zvětšíteJak informoval nový velitel 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce Jakub Kábele, posádce vojenský areál slouží hlavně pro střeleckou a taktickou přípravu vojáků včetně aktivních záloh. „Dále prostory střelnice využíváme mimo jiné pro pořádání dětských táborů. V letošním roce tuto aktivitu plánujeme v červenci a střelnice je tedy využívána i k akcím pro veřejnost v regionu,“ zmínil.
Střílí maximálně třikrát v týdnu
Střelby se podle jeho vyjádření konají dle transparentního schématu v průměru dvakrát až třikrát v týdnu ve vymezené době od 8 do 15 hodin, vždy buď v úterý, ve středu či čtvrtek. „Nikoli tedy o tzv. prodlouženém víkendu, přesně řečeno pátek až pondělí,“ upřesnil podplukovník Kábele. Četnost střeleb tak ponížili na nezbytné minimum.
Dle slov obyvatelky Lomů Evy Kyselové a současně také členky petičního výboru, místním vadí především hluk a omezování osobních svobod. „Přesné číslo podepsaných na petici neznám, ale určitě to bylo pod padesát procent místních,“ zmínila s tím, že Lomy mají v současnosti asi 150 stálých obyvatel.
Hlavním důvodem, proč někteří petici nepodepsali, je podle ní nedostatek informací. „Proto jsme k ní přidávali dodatek, že si lidé přejí veřejné zasedání se zástupci obce i armády, protože jim nestačí informace,“ sdělila Eva Kyselová.
Nabídky chtějí slyšet veřejně
Stejného názoru je i Iva Svobodová, která v Lomech vlastní i dva objekty sloužící k rekreaci a žije zde 20 let, nejvíce ji obtěžuje hlasitá siréna. „Při práci v lese se během střeleb vůbec neslyšíme, provoz střelnice bude vadit určitě i mým klientům, až skončí koronavirová krize,“ předvídá.
I ona by ráda situaci napravila a vyslechla si nabídky kompenzací, o kterých hovoří členové armády. „Zajímají mě možnosti ztišení hluku a výstavba bariér. Jsem ráda, že se s tím něco dělá, protože už bylo na čase. To, že jsme spříznění se starostovou rodinou není osobní zájem. Na tom není nic špatného, sama jsem se nabídla, že s peticí budu chodit,“ uvedla.
Obtěžující hluk
Sama má doma vojáka a byla by nerada, kdyby se prapor stěhoval. „Hluk je opravdu šílený, je to paradox, že mám syna u armády, na to dost lidí upozorňuje. Tohle všechno děláme pro maminky, seniory, budoucí lidi, kteří tu chtějí stavět. Věřím tomu, že když se nebude nic dělat, budou si střílet, jak chtějí,“ naznačila Iva Svobodová.
Proti armádě nic nemá. „Hlučnost je šílená, ta siréna by vzbudila i mrtvého. Doporučuji všem, aby si to přijeli poslechnout a zažít na vlastní kůži,“ přidala pozvání s tím, že v 21. století by raději volila klid a ticho při pobytu venku. Střelnici úplně nezavrhuje, ale musí snížit hlasitost. „Pokud ji chtějí udržet za každou cenu, tak ať to alespoň o polovinu ztlumí, vítám i protihlukové valy, pokud budou funkční,“ prohlásila Iva Svobodová.
Citelná ztráta
Za doby existence tedy od roku 2008 jindřichohradecký prapor zvaný též Generála Ereta nezaznamenal jedinou stížnost od obyvatel obcí, v jejichž katastru se střelnice nachází. „Pro nás, vojáky, by to byla ztráta historická a velmi citelná. Jindřichohradecká posádka je s touto střelnicí spjata po desetiletí,“ konstatoval nový velitel.
Z velké části by ztráta vojenského cvičiště v lokalitě znamenala i organizační komplikace. „Střelnice byla dislokována s ohledem na dojezdovou vzdálenost, která je přijatelná tak, abychom cvičili hospodárně a efektivně. Případné pravidelné dojíždění do vojenských újezdů by bylo finančně náročné, způsobilo by nadměrné opotřebování techniky a ve střelecké přípravě pak snížení potřebného času pro udržení a rozvoj dovedností, které jsou nezbytné pro příslušníka bojového útvaru,“ upozornil Jakub Kábele.
Armáda prostřednictvím bývalého velitele Milana Zvirinského se už dva roky snaží o dohodu. Nabídnuty měly být protihlukové stěny, omezení střeleb, nové bezpečnostní posudky, nájemné i kompenzace až do roku 2002. Jak sdělil praporčík Pavel Ďucha z 44. lmopr pro dokreslení situace, bývalý velitel posádky byl součástí týmu, který se starostou obce Člunek a jedním zplnomocněným zastupitelem v této věci jednali. „Zástupci 44. lehkého motorizovaného praporu jednali korektně a snažili se o dohodu, nicméně jakýkoli návrh, omezující provoz, nebyl přijat, byť to byly návrhy pro nás značně limitující,“ řekl Ďucha.
Nyní jsou omezeni územím
Od 28. ledna letošního roku je vlivem ponížení hloubky střelnice na pro vojáky limitní vzdálenosti jasně definován ohrožený prostor. „Zabírá pouze funkční část daných střelišť, ale i tak bedlivě střežíme okolní pozemky ministerstva obrany tak, aby nedošlo k jakémukoli ohrožení civilního obyvatelstva a kupříkladu zvěře,“ uzavřel s tím, že v současné době to znamená, že při střelbách nedochází k omezování obyvatel na přístupu k pozemkům a k zamezování volného pohybu.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
