Vystudovala střední pedagogickou školu a po ní pracovala jako asistentka v jedné soukromé firmě. K městské policii ji přivedla zajímavá práce s lidmi.

„Vyrostla jsem v policejní rodině. Tatínek dělal vedoucího policejního oddělení, takže jsem původně chtěla jít pracovat k Policii České republiky. Ale teď už bych práci u městské policie nevyměnila, protože je zajímavá a hodně mě baví,“ svěřila se Zuzana Dvořáčková.

V práci mají navíc dobrý kolektiv, takže jsou i s kolegyněmi na stejné pozici jako strážníci. Lidé s nimi dokonce jednají lépe než s jejich mužskými kolegy. „Nedávno se stal případ, kdy jsem měla na telefonu třináct minut dívku, která se chtěla pokusit o sebevraždu. Mluvily jsme spolu tak dlouho, dokud k ní nepřijela záchranná služba. Snažila jsem se ji uklidnit. Potřebovala si popovídat a zná nás, ví, že jsme tady samé ženy operátorky. Měla k nám větší důvěru, proto raději volala 156 než 158, kde jsou většinou muži,“ vzpomínala Dvořáčková.

Práce u kamer, které zabírají problematická místa ve městě a zejména historické náměstí, je podle jejích slov zajímavá a smysluplná v každém ročním období. Kriminalita bohužel narůstá a záznamy z kamer pomáhají k objasnění trestných činů Policii ČR.

„Kamery nejčastěji pomohou při výtržnosti a vandalismu, jako je například skákání po kapotách aut na Žižkově náměstí a nebo při usedání podnapilých řidičů za volant. Teď v zimě přibyla hodně také vloupání,“ uzavřela Zuzana Dvořáčková.

Nedávno si také například vařili muži v iglú ve velké hromadě sněhu na Masarykově náměstí čaj s rumem a jeden z nich, silně podnapilý, si sedl za volant a odjel. Strážníci jej však naštěstí včas zadrželi.