Statistika, která děsí každého majitele koček: virovou leukémií se nakazí až desetina těchto zvířat. Ohroženy jsou samozřejmě hlavně ty šelmy, které volně běhají venku. Třetina z nich nakonec chorobě podlehne.

Závěr života je přitom pro kočku velmi bolestivý: zvíře trpí četnými infekcemi a chudokrevností. „Často u něj propuká i rakovina mízních uzlin,“ uvádí veterinářka Tereza Ježková.

Agresivní nádor

Očkování - InfografikaZdroj: DeníkVakcína sice na nemoc existuje, jenomže není bez rizika. Naopak. Veterináři varují, že může spustit i závažné nežádoucí reakce – zvířeti vyroste v místě vpichu sarkom. To je agresivní zhoubný nádor, který rád metastazuje do plic. „Pokud ho chovatel neobjeví včas, je léčba účinná jen asi z třiceti procent. Zbylé případy dopadají fatálně,“ uvádí veterinář Petr Ondrusz.

Řada majitelů koček proto každoročně váhá, co je vlastně pro jejich mazlíka nebezpečnější – jestli je to samotná leukémie, nebo spíš následky očkování. „Třeba já jsem kvůli hrozbě sarkomu svou kočku proti leukémii nenaočkovala. Bála jsem se. V minulosti už jsme totiž jeden takový fatální případ v rodině měli,“ přiznává chovatelka Kateřina Svobodová.

Očkování do ocasu

To se ale nyní může změnit. Veterináři totiž hlásí: problém jsme jednou provždy vyřešili. A to naprosto jednoduše. „Vymysleli totiž očkování do ocasu,“ přibližuje biolog a současně ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Zatímco dřív kočku očkovali mezi lopatky, odkud se ale případný sarkom jen těžko odstraňoval, dnes vakcínu vpíchnou raději do oháňky. Konkrétně do poslední třetiny její délky. „Tím je největší riziko zažehnáno. Pokud na tomto místě vznikne nádor, lze ocas jednoduše amputovat, a tím kočce spolehlivě zachránit život,“ říká Korec.

Zabijácké viry

Účinky očkování přitom místo vpichu nikterak neovlivní. „Ve vědecké literatuře bylo prokázáno, že vakcinace do ocasu vyvolává naprosto stejnou imunitní odpověď, jako vakcinace do jiné části těla,“ doplňuje biolog. Zvíře je tedy chráněno jak před přenosnou leukémií, tak před případnými nežádoucími účinky očkování.

To ale není jediný pokrok ve vakcinaci domácích mazlíčků. Další na přelomu roku oznámili i vědci z Coloradské státní univerzity. Jejich objev se rovněž týká koček. Vyvíjejí totiž očkovací látku proti infekční peritonitidě koček (FIP). To je další smrtelné onemocnění těchto zvířat, tentokrát ovšem způsobené koronavirem.

Slepá ulička

Nejde zdaleka o první pokus sestavit vakcínu proti FIP. Jedna očkovací látka už se dokonce několik let používá. Bohužel ale selhává. Účinná je jen asi ze šedesáti procent.

„Důvodem je to, že se snaží o nemožné – zabránit koronaviru, aby pronikl přes nosní sliznici do těla kočky. Problém je v tom, že většina koťat, kterým se vakcína podává, už v sobě v době aplikace tyto viry dávno má,“ vysvětluje vedoucí coloradského výzkumného týmu Gregg Dean.

U části koťat tyto viry žádné problémy nezpůsobí. U dalších ale svými náhodnými mutacemi vedou právě ke vzniku smrtelné infekční peritonitidy koček (FIP).

Naděje pro koťata

Výzkumníci z Colorada šli proto jinou cestou: „Místo abychom se snažili viru zabránit vniknout do těla, pokoušíme se najít způsob, jak tento virus z těla vypudit ještě předtím, než způsobí smrtelnou infekci. K tomu používáme mimo jiné probiotickou bakterii Lactobacillus acidophilus, která se naprosto přirozeně vyskytuje ve zvířecím střevě a stimuluje imunitní systém organismu,“ popisuje doktor Gregg Dean. Vakcína se podle něj kočkám podává orálně – tedy do tlamičky.

„Pokud se náš projekt ukáže jako úspěšný, zachráníme obrovské množství zvířecích životů,“ citoval Deana odborný magazín Veterinary Practice News.

Ochota očkovat klesá

FIP je totiž jedním z největších zabijáků koťat a mladých dospělých koček. Postihuje především zvířata držená ve větších skupinách, jako jsou například útulky či větší chovatelské stanice. Úmrtnost na tuto chorobu je přitom prakticky stoprocentní.

Nové úspěchy při vývoji vakcín mohou také zvýšit důvěru chovatelů v očkování jako takové. Podle britského deníku Telegraph totiž proočkovanost koťat skokově klesá. Za posledních deset let se snížila ze 70 na 65 procent. Podobný trend odborníci zaznamenali také u štěňat – počet psů chráněných vakcínami prý spadl během jedné dekády z 80 na 75 procent.

Jedním z důvodů je podle průzkumu mezi chovateli právě rostoucí nedůvěra lidí v účinky očkování a obavy z nežádoucích účinků. Pro 17 procent majitelů zvířat jsou navíc ceny vakcín neúnosně vysoké. Stejný počet lidí pak uvedlo, že je jejich mazlíček jen „bytový“ a nepřijde tedy do kontaktu s žádným dalším zvířetem.